Poprvé čtu sám/a
Náročnost příběhů, tzn. volba slov, odpovídá postupnému zlepšování malého čtenáře. První pohádky se skládají z krátkých jednoduchých slov a vět. Slovní zásoba se příběh od příběhu rozšiřuje, použitá slova jsou delší a konstrukce vět složitější a od určitého okamžiku jsou tištěná i o něco menším písmem (i když stále tiskacím. Podívejme se na příklad z knížky Zvířátka - První čtení, to nic není:
1. příběh: Myš Bob: "U nás je les. Tam je drn. Tam spí Bob. Kdo je Bob. Bob je myš."
9. příběh: Zebra Kamila:"Zebra Kamila utíiká po veliké louce. Ta louka se jmenuje step. Je na ní suchá tráva."
16. příběh (poslední): Nosorožec Mikulášek: "Nosorožec Mikulášek je ještě takové nosoroží miminko. Přestože je veliký, protože nosorožci hodně rostou, je vlastně ještě malinký."
Autorkou textů těchto skvělých knih, které doprovázejí řadu dětí na cestě od poznávání jednotlivých písmenek k fascinujícímu zážitku ze samostatného čtení, je Eva Horáková. Knížky z řady První čtení, to nic není odrážejí její dlouholeté zkušenosti coby učitelky i maminky dvou dětí, z nichž jedno se učilo číst genetickou metodou.
Ukázka z knížky Svět her a hraček:
