Vadí, nevadí - vedeme děti k hodnotám
.jpg)
S respektem navazujeme na skvělou původní hru Taťány le Moigne a předkládáme vám její novou generaci. V ní se nově objevuje téma mobilních telefonů a tabletů, které jsou dnes již nepopiratelnou součástí dětského světa. Zcela novými ilustracemi a úpravou některých původních otázek chceme také podtrhnout hravost a interaktivitu hry.Hodnoty - kompas pro život
Situace, se kterými se děti v nové generaci hry Vadí, nevadí setkávají, navazují na situace ze hry Nešťourej se v nose. Posouváme se s dětmi od pravidel ohleduplného chování k principům, které jsou jejich bytostným předpokladem: respekt k druhému, otevřenost, odpovědnost, ale i zdravé sebevědomí.
Nešťourej se v nose je určeno dětem od 3 let, s Vadí, nevadí se obracíme k předškolním a školním dětem. Zažívají totiž především mezi sebou složitější okamžiky. Přirozeně se mezi sebou porovnávají a více vnímají rozdíly v chování, v životním stylu i v otázce materiálního komfortu svých rodin. Musí si samy poradit v řadě náročných situací: vyhodnotit je, udělat si na ně vlastní názor a pak se podle něj zachovat. Někdy to vyžaduje i nemalou dávku odvahy: zastat se kamaráda, k němuž se jiní nechovají hezky, či dokázat obhájit svůj názor nebo zvyklosti své rodiny, jež se mohou oproti většině lišit.
Konzultace s desítkami pedagogů mateřských a základních škol při výběru témat hry opět potvrdily, jak důležité pro děti je, abychom je my, rodiče, naučili dobře vnímat základní životní hodnoty. Ty jsou totiž kompasem, který nám pomůže ve složitějších situacích samostatně vyhodnotit, jak se zachovat. Je-li to třeba (například pokud jiné děti mně či druhému jakoukoliv formou ubližují), dává nám tento kompas i motivaci najít v sobě odvahu hodnoty chránit. Výchova k hodnotám, resp. na hodnotách postavená, je klíčovým úkolem nás rodičů. Ve 21. století to platí o to více, o co se dnešní svět zdá být právě v hodnotách rozbředlý.
Náš tip 1: Jak hrát hravě
- uzpůsobujte hru: přizpůsobte ji věku dítěte, jeho náladě a času, který na hru máte. Nemusíte vždy hrát se všemi kartičkami. Nemusíte vždy hrát jako sou¬těž: máte-li jen chvilku, vezměte si pár kartiček a místo soutěžení si o situa¬cích povídejte;
- nechte dítě co nejvíc mluvit: nechte ho popsat situaci, ptejte se ho otevře¬nými otázkami, co si o situaci myslí, nechte ho navrhnout řešení, diskutujte o jeho návrhu a o tom, jak by se daná situace měla řešit. Ptejte se ho na jeho vlastní zkušenosti (ze školky, ze života rodiny, z výletů či z jiných dětských kolektivů...), co se mu v podobných situacích líbilo, co ne, kdo se jak zachoval;
- dotvářejte hru: nemusíte vždy hrát jen způsobem, který navrhujeme (dvojice otázka – odpověď). Můžete si povídat příběhy: každá situace je svým způsobem mini příběh, stačí jej rozvinout. Můžete také využít postav dětí ve hře: některé se prolínají několika situacemi, takže můžete s dětmi zkusit dotvářet jejich postavy či životní příběhy i představovat si, jak by se taková postava zachovala v jiné situaci. S většími dětmi můžete zkusit vybrat třeba tři či čtyři situace a vytvořit z nich delší příběh;
- prožijte hru: máte-li odvahu, odložte kartičky a vstupte přímo do rolí. Můžete si s dětmi zkusit některé situace zahrát. Ve cvičných situacích chyba nevadí, naopak. Hra vytváří pro dítě bezpečné prostředí k učení. Hra totiž skončí, případná chyba zmizí a zůstane zkušenost. Ve hře si dítě může vhodnou reakci vyzkoušet a osvojit. O to snadněji pak zvládne situace ve skutečném životě.
Náš tip 2: Jak hrát s mladším i starším dítětem
Spojte dohromady hru Vadí, nevadí s hrou Nešťourej se v nose nebo je jakkoliv promíchejte. Navazují na sebe nejen postavami, ale především tématem hodnot. Ty jsou na pozadí situací, v nichž se děti z obou her ocitají. Můžete se tak s dětmi zaměřit na určitá témata (ohleduplné chování v dětském kolektivu, život s moderními technologiemi…) nebo naopak na životní příběhy hlavních postav obou her. Takto si také připravíte hru, v níž mohou mít otázky odpovídající svému věku mladší i starší děti.
