RECENZE: Ypsilonie
Na Ypsilonii jsem četla jen samá skvělá hodnocení. A tak jsem jí pořídila dceři k narozeninám. Jaká bude reakce dítěte z deskovky, která na první pohled vlastně působí jen jako trochu komplikovanější „Člověče“ s hezkými obrázky?
Reakci dcery, která v té době ještě úplně nechápala význam znalosti vyjmenovaných slov pro život běžného českého občana, bych nazvala „spontánně radostnou“. Hned druhý den jsme všichni zkoumali společně pravidla, která jsou přiměřeně složitá, aby hra získala dramatičnost, ale zase ne tolik, aby ji nepochopila i natěšená babička. Zážitkem bylo již prohlížení obsahu krabice a čtení pravidel. Všude přítomná originální a neokoukaná grafika vtahuje do děje děti i dospělé. Na vnitřní straně víka je poutavě ilustrovaný úvod do celého barvitého příběhu o zemi zvané Ypsilonie :
„Byly prázdiny a Klukáč s Holkajdou je trávili jako obvykle u babičky a dědečka na chalupě. …. Na půdě to bylo tajemné a hromy blesky zvenku tu atmosféru ještě prohlubovaly. Náhlý záblesk světla osvětlil tmavý kout a děti zahlédly, že se tam skrývá dědečkům starý lodní kufr…“
Celý příběh se uzavírá výzvou pro ty, kdo se chtějí vypravit do dosud neznámé země nazvané Ypsilonie. „Otevřete si mapu a pak…“
Základem je deska s kulatými barevnými puntíky spojenými čarami do podoby „cestiček“, barevné figurky a kostka. Všechno se začne zamotávat ve chvíli, kdy se pořádně podíváte na každou ze čtyř oddělených desek, které se dají spojit do nádherné velké mapy slibující nečekaná dobrodružství díky hravé a vtipné grafice.
Když se navíc v Ypsilonii zaměříte na texty, začnete se usmívat. Obzvlášť se bavíte, pokud jste běžný znalec vyjmenovaných slov a ještě si dobře pamatujete ty hodiny opakování slov, o jejichž užitečnosti pro život člověk v tu chvíli dost pochybuje. Jistě jste si ještě jako děti říkali: „Co to proboha je???“
V Nezamyslicích třeba najdeme Osadu U vyřezaného sysla, kde kytarista zpívá krasavici „Ó, ty jsi má nevyzpytatelná…“, nebo zjistíme, že nějakému pánovi se vykakalo vyžle. Nedaleko hostince U Vyschlého jazyka jiná paní okřikuje psa, aby nevyplazoval jazyk. Co slovo, to perla – ale hlavně slovo s tvrdým Y.
Kreativita ze hry doslova srší. Představuji si tvůrce, jak vymýšlejí všechny ty kombinace. Musela to být vlastně velká legrace.
Jak již bylo řečeno, se hra sestává ze čtyř desek. Tři z nich jsou samostatně hratelné, každá na jiné téma, ale pokaždé se stejným principem – Házej kostkou a putuj po mapě, seber potřebný počet darů a dones je do cílových stanic, jimiž jsou Neobyčejná banka v BYDŽOVĚ, Dobytčí farma VE VYSTRKOVĚ a Výborná lékárna v NEZAMYSLICÍCH.
Ke každé části mapy se opět vztahuje příběh, který vás vtahuje do děje a doslova přinutí začít hrát.
Poslední, čtvrtá deska, dává jakousi korunu všemu tomu putování, dodává nový rozměr – propojení všech desek a společné usilování o uspokojení nenasytných syslů. Slovo „společné“ bych zdůraznila, protože jsem velká příznivkyně kooperativních her. Po závěrečné nebezpečné cestě totiž nemůže jít nikdo sám. Díky této nadstavbě dojde k obohacení hry pro děti, které by snad hraním dílčích základních her již mohly být nasyceny (s tvrdým Y).
A to by nebylo správné a pořádné putování, kdyby na konci nebyl poklad. A tak ani ten ve hře nechybí.
Takto pojaté hraní hry zaujme snadno i menší děti, které ještě neumějí číst, a proto neocení složitější úkoly. Hodí se i pro případ, že není k dispozici dospělák či starší kamarád, který by četl krátké texty. Obrázky na deskách jsou často až komiksově pojaté, a tak malé děti snadno pochopí, co znamenají. Většina témat je pro děti chytlavá (jako např. továrna na plyš s vyobrazenými zvířátky, či zvířátka představující dobytek na farmě, nechybí netopýři poletující kolem hradu ani vydry koupající se v potůčku). Doporučuji však zahrát si zpočátku hru s nečtenáři tak, aby měli šanci si texty s námi přečíst. Lehce si je zapamatují pro příště.
Ale to nejlepší jsem si schovala až na tuto chvíli! Součástí hry Ypsilonie je i několik druhů karet, a to Dary, Nebezpečí, Pomocníci a Příhody. Jejich barva vychází z barev puntíků na mapách. Pro každou část mapy jsou určené zvláštní sady karet v odpovídající tématice (bylinky, jídlo či dobytek). Dary, které sbíráte, jsou pak třeba pelyněk, býk nebo žvýkačka. Pomocníci vám pomáhají změnit výsledek hodu kostkou, pokud se to hodí. Příhody vám mohou cestu zpříjemnit i zkomplikovat. No posuďte sami, jak by vám bylo, kdyby se vám v továrně na plyš zabydlely myši? Mají špatné návyky, vůbec své bydliště nesmýčí, je to tam samá myšina. Ale řešení je snadné; přenes se tam, vykydej myší obydlí a dostaneš za to tryskomyš.
Báječné na této hře je i to, že si ji naprosto bez kompromisů zahrají dva hráči, ale dokonale si může zahrát až 10 hráčů najednou (tuto verzi jsme ještě nezkoušeli – tolik nás pohromadě ještě nebylo).
Jistě jste již z mého popisu zjistili, že hra je zkrátka plná, řekla bych skoro přeplněná slovy, v nichž píšeme tvrdé Y. Důvod nemusí být jen to, že jde o vyjmenované slovo, ale např. o předponu vy-. U některých slov musí i dospělák přemýšlet, co znamenají. Nicméně účel je naprosto spolehlivě splněn.
Máme hru doma zhruba rok. Hrajeme ji třeba jednou za měsíc, někdy za dva. Vždycky si jí znovu užíváme, jako by to bylo poprvé. Ponořujeme se do děje a těšíme se na každou kartičku, co nového nám do hry přinese. Kartičky ještě dceři čtu, i když sama už relativně číst umí. Je to pro ni zatím namáhavé kvůli porozumění textu. Ale to vůbec nemění nic na tom, že ve chvíli, když narazí na slovo, které v Ypsilonii hrálo s námi, ví, že má napsat tvrdé Y.
Z naší zkušenosti bych doporučila s hrou začít ještě o dost dříve, než se vaše děti začnou učit vyjmenovaná slova a podobná pravidla podporující náš správný výběr mezi dvěma I/Y povinně a mnohdy bez zábavného hraní. Můžete tak předejít zbytečnému odporu. Děti si při prvním setkání s vyjmenovanými slovy ve škole vzpomenou na své hraní a možná budou mít i dobrý pocit, že už to přece znají! Malý náskok se každému může hodit, ať už je jazykofil nebo ne.
RECENZE: Rivalové - MINDOK
RECENZE: Gravitrax
RECENZE: Twisty - DJECO
