RECENZE: Pekelné učení s Čertíkem Kvítkem
Velmi snadno pochopitelná, krásně ilustrovaná, sympatická a tradičně pojatá desková hra k procvičení vyjmenovaných slov si nás, zřejmě díky rošťáckému čertíkovi a hodným moulovatým starým čertům, na první pohled získala. Pohodová pravidla, která nemusíte složitě tam a zpátky pročítat a doufat, že netrpělivá dítka neztratí hrací zápal, milé obrázky a praktické provedení, které umožňuje i rozvíjení fantazie a tvorbu vlastních pravidel, či jen použití samotných karet s chybějícími Y/I a správným řešením na druhé straně. To vše dává hře doslova „deset bodů“. Dobře také poslouží všem hravým pedagogům.
Jasná a jednoduchá pravidla
Princip hry je opravdu jasný a díky tomu lze začít hrát už během pár minut. To nám tentokrát přišlo vhod. Výsledek ovlivňuje částečně náhoda – tedy hod kostkou. Hráč postupuje o tolik polí, kolik padne na kostce, čímž se přibližuje cíli, ale zároveň na každém poli může být číslo od 1 do 3 nebo obrázek čertíka. Číslo určuje, kolik karet si může hráč líznout k zodpovězení. Čertík dává nečekané bonusy či ztráty. Pokud vám tedy padne šestka, je sice skvělé, že se přiblížíte k cíli, ale když před cílem nestihnete zachránit čerty, vlastně to není úplně „výhra“. Za každou správnou odpověď totiž získáváte uhlík, a na záchranu jednoho čerta potřebujete uhlíků pět. Nejde tedy jen o hodnoty hodů, ale také hodnoty polí, na kterých svůj tah skončíte.
Důležitou roli ve hře hraje samozřejmě znalost psaní tvrdého a měkkého Y/I v méně i více známých slovech. Výrazy či věty s těmito slovy jsou vypsány na kartičkách, takže je možné vybrat jen ty texty, které děti znají nebo znát mají. Když jsme hrály ve dvou, domluvily jsme se, že dcera kartu pro sebe vždy vybere sama podle svých znalostí a pro mne naopak vybere takové, které obsahují obtížnější „špeky“. Nakonec mi stejně neustále radila. A cílem přece není dítě nachytat, ale pravopis si postupně „vrýt“ do hlavy.
Co mě nadchlo, byl návrh ze strany dcery, že budeme čerty zachraňovat společně. Znovu mi zopakovala, že má ráda kooperativní hry, když proti sobě nesoupeříme, ale jdeme spolu za nějakým cílem. Z toho mám velkou radost, protože její soutěživost někdy překonávala mé nejhorší sny. A tak jsme se bezpečně vydaly na cestu ohnivým peklíčkem a postupně pomáhaly starým čertům dostat se z podzemí a podívat se na svět lidí. Odhalovaly jsme další a další kartičky. I my, dospělí, jsme si s oblibou zapřemýšleli o tom, jak se píše slovo „VÍSKA“, „VYMÍTAT ĎÁBLA“, „LIŠEJ“, „SIVÝ“, „LIŠAJ“, „MLÍT“ (ač víme, jak se píše „MLÝN“), „BRZIČKO“ (ač „BRZY“ přece píšeme jinak). U věty „mýt špinavý talíř“ jsme si s dcerou vlastně daly možnost použít obě Y/I, a u slova „VLYS“ z oblasti architektury přišel na řadu přítel Google, protože jsme nejen nevěděly, co to přesně je, ale ani jak toto slovo vzniklo.
Oceňujeme, že správné řešení je u všech kartiček na rubové straně. Máme tedy hned zpětnou vazbu a hru tak mohou hrát i samy děti, které ještě v pravopisu tápou. Věty jsou krátké a jasné, takže u začínajících čtenářů nevznikají bloky ve čtení, navíc jsou písmena dost velká. Praktické je, že u správného řešení je i obrázek, který pomůže dětem si správné psaní lépe zapamatovat díky asociacím.
Důležitou roli ve hře hraje samozřejmě znalost psaní tvrdého a měkkého Y/I v méně i více známých slovech. Výrazy či věty s těmito slovy jsou vypsány na kartičkách, takže je možné vybrat jen ty texty, které děti znají nebo znát mají. Když jsme hrály ve dvou, domluvily jsme se, že dcera kartu pro sebe vždy vybere sama podle svých znalostí a pro mne naopak vybere takové, které obsahují obtížnější „špeky“. Nakonec mi stejně neustále radila. A cílem přece není dítě nachytat, ale pravopis si postupně „vrýt“ do hlavy.
Co mě nadchlo, byl návrh ze strany dcery, že budeme čerty zachraňovat společně. Znovu mi zopakovala, že má ráda kooperativní hry, když proti sobě nesoupeříme, ale jdeme spolu za nějakým cílem. Z toho mám velkou radost, protože její soutěživost někdy překonávala mé nejhorší sny. A tak jsme se bezpečně vydaly na cestu ohnivým peklíčkem a postupně pomáhaly starým čertům dostat se z podzemí a podívat se na svět lidí. Odhalovaly jsme další a další kartičky. I my, dospělí, jsme si s oblibou zapřemýšleli o tom, jak se píše slovo „VÍSKA“, „VYMÍTAT ĎÁBLA“, „LIŠEJ“, „SIVÝ“, „LIŠAJ“, „MLÍT“ (ač víme, jak se píše „MLÝN“), „BRZIČKO“ (ač „BRZY“ přece píšeme jinak). U věty „mýt špinavý talíř“ jsme si s dcerou vlastně daly možnost použít obě Y/I, a u slova „VLYS“ z oblasti architektury přišel na řadu přítel Google, protože jsme nejen nevěděly, co to přesně je, ale ani jak toto slovo vzniklo.
Oceňujeme, že správné řešení je u všech kartiček na rubové straně. Máme tedy hned zpětnou vazbu a hru tak mohou hrát i samy děti, které ještě v pravopisu tápou. Věty jsou krátké a jasné, takže u začínajících čtenářů nevznikají bloky ve čtení, navíc jsou písmena dost velká. Praktické je, že u správného řešení je i obrázek, který pomůže dětem si správné psaní lépe zapamatovat díky asociacím.
Učení může být i zábavné
Jako rodič bych našla pár malých „ALE“, která bych však hře snadno odpustila. Považuji spíše za užitečné na ně upozornit nepřipravené maminky, tatínky, babičky a dědečky, pokud se jejich dítka nápadně podobají tomu mému. Znáte ten rodičovský pocit, když víte, že nějaká aktivita je vyloženě edukativní, ale je to na ní tak moc poznat, že se obáváte, aby vás s ní děti neposlaly… řekněme „zpátky do skříně“? S podobným očekáváním jsem přibalovala do tašky na naši letošní letní dovolenou právě deskové hraní s čertíkem Kvítkem. Doufala jsem, že když u vody zrovna nebude počasí na venkovní aktivity a koupání, přijme dcera s vděčností i méně oblíbené návrhy. Moje nervozita stoupla, když dítko s nečekaně velkým nadšením sáhlo po krabici s obrázkem sympatického veselého čertíka se slovy:„Mami, co to je? To si zahrajem!“.
Proč nervozita? Protože NÁZEV… pravda, trochu jsem text obešla, a nezmínila ho celý, tak to prošlo. Dospěla jsem totiž k názoru, že název hry vznikl pro upoutání pozornosti rodičů, přičemž čertík to tak trochu zachraňuje. Ano, bdělý a zodpovědný rodič samozřejmě s jásotem vítá každou hru, co umožní procvičit kterýkoliv z neoblíbených drilů škole vlastních. Ale když dítě vidí o prázdninách či o víkendu slovo „učení“ a k tomu podnadpis „ Vyjmenovaná slova“, utíká kilometry daleko. To asi chápete i díky vlastní zkušenosti :). Tuto nenáročnou překážku jsme zdárně překonaly. Hurá! Došlo na odhalení hrací plochy a čtení pravidel. A tam už bylo dobře… No, abych pravdu řekla, dobře bylo proto, že jsem pravidla četla tak trochu po svém. Občas něco ubrala a něco naopak přidala.
Když text začíná větou o tom, že čertí kluk MUSÍ chodit do školy, ostatně tak jako kolem sedící děti natěšené na mimoškolní hraní, a pak pokračuje tvrzením, že se stejně jako ony MUSEL naučit číst, psát a počítat… a navíc teď přišla na řadu vyjmenovaná slova a ta jsou DOCELA ZAPEKLITÁ a občas dají čertíkovi PĚKNĚ ZABRAT, začíná se mi nápadně třást hlas z obavy, že uslyším známé: „To nebudeme hrát.“ a už nikdy tu pomyslnou bariéru nepřekonám. Při dalším čtení se brzy dozvíte, že vaším cílem je zachránit hodné, avšak nešikovné a popletené staré pekelné strýčky, PROPADLÍKY, KTEŘÍ VE ŠKOLE POMOTALI, CO MOHLI, a dokud nedoženou, co se nenaučili, MUSÍ PRACOVAT V TOMTO TMAVÉM KOUTU PEKLA. Teprve když se jim podaří naučit něco nového, mohou se s Kvítkem podívat ven za dětmi.
Možná jsem až příliš pozorná ke slovům, ale je to zkrátka mé životní téma. Síla slova je mezi námi, dospělými, nedoceněná. Programovat mysl dětí prostřednictvím příběhů a slov považuji za silný prvek v tvorbě jejich osobnosti. Věřím, že každá věta, kterou dítěti říkáme, ovlivňuje, obzvláště v počátku jeho života, nastavení mysli, reakce na situace, a hlavně postoj k nim. Nejsem nadšený příznivec tradičních českých pohádek a vyhledávám spíše takové příběhy, které děti přímo učí vážit si samy sebe, nebát se chybovat, užívat si život a milovat třeba právě celoživotní učení (a neříkat mu mučení).
Proto má verze pravidel zněla trochu jinak. Čertík se totiž moc rád učí něco nového, třeba psát a číst, ale záleží mu na tom, aby napsal své příběhy správně. Samozřejmě že neumí hned vše a dělá chyby, ale proto je rád, že mu třeba herní kartičky poradí. Svým strýčkům pomůže, protože oni toho spoustu zapomněli a moc rádi by se zase naučili napsat věty dobře, aby pak mohli v našem lidském světě dělat rozličná užitečná povolání, jako třeba dříve byli písaři :). Je na vás, jestli si příběh v pozadí hry upravíte podle svého či ne. Pro nás to vhodné bylo. Pozitivní naladění neuteklo a mohly jsme si s dcerou tak užít krásnou a zábavnou hru, kterou jsme si upravily na kooperativní. Hlavně jsme se snažily nezapomenout na žádného z čertích strýčků. A to se nám nakonec povedlo.
Proč nervozita? Protože NÁZEV… pravda, trochu jsem text obešla, a nezmínila ho celý, tak to prošlo. Dospěla jsem totiž k názoru, že název hry vznikl pro upoutání pozornosti rodičů, přičemž čertík to tak trochu zachraňuje. Ano, bdělý a zodpovědný rodič samozřejmě s jásotem vítá každou hru, co umožní procvičit kterýkoliv z neoblíbených drilů škole vlastních. Ale když dítě vidí o prázdninách či o víkendu slovo „učení“ a k tomu podnadpis „ Vyjmenovaná slova“, utíká kilometry daleko. To asi chápete i díky vlastní zkušenosti :). Tuto nenáročnou překážku jsme zdárně překonaly. Hurá! Došlo na odhalení hrací plochy a čtení pravidel. A tam už bylo dobře… No, abych pravdu řekla, dobře bylo proto, že jsem pravidla četla tak trochu po svém. Občas něco ubrala a něco naopak přidala.Když text začíná větou o tom, že čertí kluk MUSÍ chodit do školy, ostatně tak jako kolem sedící děti natěšené na mimoškolní hraní, a pak pokračuje tvrzením, že se stejně jako ony MUSEL naučit číst, psát a počítat… a navíc teď přišla na řadu vyjmenovaná slova a ta jsou DOCELA ZAPEKLITÁ a občas dají čertíkovi PĚKNĚ ZABRAT, začíná se mi nápadně třást hlas z obavy, že uslyším známé: „To nebudeme hrát.“ a už nikdy tu pomyslnou bariéru nepřekonám. Při dalším čtení se brzy dozvíte, že vaším cílem je zachránit hodné, avšak nešikovné a popletené staré pekelné strýčky, PROPADLÍKY, KTEŘÍ VE ŠKOLE POMOTALI, CO MOHLI, a dokud nedoženou, co se nenaučili, MUSÍ PRACOVAT V TOMTO TMAVÉM KOUTU PEKLA. Teprve když se jim podaří naučit něco nového, mohou se s Kvítkem podívat ven za dětmi.
Možná jsem až příliš pozorná ke slovům, ale je to zkrátka mé životní téma. Síla slova je mezi námi, dospělými, nedoceněná. Programovat mysl dětí prostřednictvím příběhů a slov považuji za silný prvek v tvorbě jejich osobnosti. Věřím, že každá věta, kterou dítěti říkáme, ovlivňuje, obzvláště v počátku jeho života, nastavení mysli, reakce na situace, a hlavně postoj k nim. Nejsem nadšený příznivec tradičních českých pohádek a vyhledávám spíše takové příběhy, které děti přímo učí vážit si samy sebe, nebát se chybovat, užívat si život a milovat třeba právě celoživotní učení (a neříkat mu mučení).
Proto má verze pravidel zněla trochu jinak. Čertík se totiž moc rád učí něco nového, třeba psát a číst, ale záleží mu na tom, aby napsal své příběhy správně. Samozřejmě že neumí hned vše a dělá chyby, ale proto je rád, že mu třeba herní kartičky poradí. Svým strýčkům pomůže, protože oni toho spoustu zapomněli a moc rádi by se zase naučili napsat věty dobře, aby pak mohli v našem lidském světě dělat rozličná užitečná povolání, jako třeba dříve byli písaři :). Je na vás, jestli si příběh v pozadí hry upravíte podle svého či ne. Pro nás to vhodné bylo. Pozitivní naladění neuteklo a mohly jsme si s dcerou tak užít krásnou a zábavnou hru, kterou jsme si upravily na kooperativní. Hlavně jsme se snažily nezapomenout na žádného z čertích strýčků. A to se nám nakonec povedlo.
Skicoval jsem pořád dokola a pak se to stalo: To je on, tohle bude Kvítko!
Značku 4bambini znáte, ale možná nevíte, že se právě rozrostla o další novou didaktickou hru - Pekelné učení s Čertíkem Kvítkem: Vyjmenovaná slova. Za krásnými ilustracemi hry na tak palčivé téma stojí ilustrátor Jan Pomykač a právě s ním jsme pro vás připravili krátký ...
Čertík Kvítko předčil moje očekávání, říká autorka Romana Suchá
Značka 4bambini vydává novou hru, která tentokrát navazuje na úspěšné cvičebnice z edice Pekelně snadné učení od Romany Suché. V nich dětem pomáhá se školou veselý čertík Kvítko. V nové hře Pekelné učení s Čertíkem Kvítkem: Vyjmenovaná slova se děti opět mohou těšit na ...
Testování: Vyjmenovaná slova s Čertíkem Kvítkem
Vyjmenovaná slova jsou jednou z nejpodstatnějších věcí, kterou by měl každý školák i dospělý bezchybně ovládat. Ve vyjmenovaných slovech najdeme mnoho výrazů, které umí potrápit nejen malé školáky! A přiznejme si to, my dospělí, také občas přemýšlíme nad I nebo Y. Hra P...
Monika Domincová
Monika je naší externí posilou, autorkou mnoha recenzí a hodnocení společenských her a stavebnic na blogu Agátina světa. Její zálibou je hledat edukativní rozměry napříč hrami a rozvíjet hrou svou dceru Karolínu.