RECENZE: Labyrintix - DJECO
Jsme přesně v té kategorii her, kdy i sekunda, v níž vypnete mozek a nezaměříte se v tu chvíli na cíl, dává prostor ostatním. Princip pochopí každý, v tom rozdíly nevznikají. Nejde ani o potřebu strategicky myslet. Naopak. Tady není k výhře cesta skrze přemýšlení a taktiku. Jde tak trochu o krátkodobou paměť a hlavně pozornost. Hra je rychlá a netrvá dlouho. Může pomoci zaplnit čas čekání nebo chvíli, kdy už není o čem povídat.
Příprava hry Labyrint - najdi cestu je rovněž nenáročná – stačí zamíchat kartičky a postavit balíček na stůl, vedle položit 4 totemy různých barev do čtverce a můžeme začít!
První hráč otočí horní kartu šipkami nahoru a položí ji mezi totemy tak, aby každý totem sousedil s jednou stranou karty. Teď přichází ta chvíle velkého soustředění s maximálním zapojením pamatováka. Je potřeba si totiž zapamatovat, jestli otočená karta měla na svém rubu obrázek kruhu rozděleného do 4 barevných dílů nebo 4 totemové hlavy (masky) různých barev. To určuje, jak nasměrujete mozek dál. Je tedy jasné, že chvíle nepozornosti, kdy si nevzpomenete, jaký rub karta má, znamená risk 50 na 50.
Volíte pak ze dvou variant postupu – v jednom případě (na rubu byly masky) postupujete podle šipek a chytnete co nejrychleji totem, na který ukazuje poslední ze šipek pomyslného labyrintu. Začnete u červené šipky, ta vás vede dál, vždy využijete nasměrování další šipky, až dojdete k poslední, jež ukazuje ven z prostoru karty – tedy na jeden z totemů. Popadli jste totem jako první? Pak berete kartu jako svůj výherní bod.
Když karta na svém rubu měla čtyřbarevný kruh, jde více o barvu než o lokaci totemu. Postupujete stejným způsobem, avšak na závěr sledujete, k jakému okraji šipka směřující ven ukazuje. Každá strana karty má totiž jednu ze 4 herních barev a vy v tu chvíli co nejrychleji uchopíte totem té barvy, na kterou šipka ukazuje.
Je to vlastně jednoduché, že? Jde o rychlost, ne o logiku či složité vymýšlení postupu. Děti i dospělí, kteří rádi přemýšlejí pomalu a berou si na vše čas, což v běžných deskových hrách není problém, musí zapojit mozek jinak a často to doslova bolí. Je dobré si trénovat pohotovost, nikdy nevíte, kdy ji budete potřebovat. Práce pod tlakem je součást života, ne vždy máme čas na dlouhé přemýšlení. Sice nežijeme v zemi, kdy nás může kdykoli sežrat krokodýl, avšak denně se v situaci, kdy potřebujeme nepřemýšlet, ale rychle reagovat, můžeme ocitnout. Správná reakce nám může někdy zachránit život. Nám či někomu druhému. A to stojí za úsilí!
RECENZE: Karak - ALBI
RECENZE: Kočičí klub - MINDOK
RECENZE: Gravitrax
