RECENZE: Kayanak - HABA
Hra Kayanak od německé značky Haba opravdu není nijak složitá, přitom postupně odhalíte, jaké kouzlo v sobě skrývá. Téma ledových ker, tvoření děr v ledu, lední medvědi, kteří loví rybičky… to vůbec není špatná myšlenka. Skvělé je, že tuto hru může s klidem hrát odrostlé batole, které dokáže v ruce udržit dřevěnou tyčku k lovení, ale i 10-letí si tříbí svou již získanou dovednost.
Jakmile začnete hrát, postupně si uvědomíte, co všechno je potřeba uhlídat. Opět jsem dojela na předpoklad, že hra je tak jednoduchá, že jen pasivně budu házet kostkou, a ono to nějak dopadne. Kdepak!
V první řadě si můžete prohlédnout rozhození kuliček na dně krabice, než je zakryjete. Už tento krok dcera zvládla mnohem lépe než já (hned věděla, kam umístit svého medvěda, aby se nažral ☺, zatímce ten můj několik kol trpěl hlady).
Dále je potřeba zapnout logické závity, abyste se rozhodli, zda je výhodnější udělat medvědem pohyb, vykutat díru do ledu nebo lovit. Možnosti jsou limitované – hodem kostky.
V neposlední řadě je potřeba neustále si pamatovat, kde už jste lovili a kde by mohly být další rybičky v podobě kovových kuliček.
Moc tomu nerozumím, ale první hru, kdy já jsem jen tak samovolně hrála v domnění, že u této hry se vůbec nemusí přemýšlet, a moje dcera naopak neustále bystřila svou mysl, jsem totálně „projela“. A ještě méně rozumím tomu, že když jsem se příští hru začala snažit, dcera už zkrátka měla svou strategii a opět mi musela trochu jít na ruku, abych to zas neprohrála na celé čáře.
Jakmile jsme si zahráli první zkušební hru, použili jsme složitější pravidla pro starší děti (6+), a to teda už byl spád, který mě moc bavil. Do hry totiž vstoupil mráz, kdy zamrzají již probourané díry a zákaz vstupu na některé kry. Hm, přemýšlej, jinak zas prohraješ!
No, nevyhrála jsem ani jednou. Dcera byla moc nadšená – a to prosím nutno dodat, že ne proto, že mě několikrát porazila. Líbil se jí celý koncept hry – medvídek, různé akce, které se dají kombinovat a promýšlet strategicky. Děti, které mají rády zvířata všeho druhu zkrátka ocení, že medvídky potřebují nakrmit. Mají radost z každé ulovené rybičky. Mimochodem lovení rybiček je jedna z činností, které baví už od útlého věku snad každé dítě. Zřejmě někde v nás dřímá ta radost z úlovku ještě z doby, kdy na tom závisel náš život.
A jak to bylo dál? Dcera zůstala s hrou sama a po chvíli už se odvíjel příběh několika ledních medvídků, kteří hledali potravu, lovili rybičky, a pak nastoupili i s úlovkem do vláčku a jeli do … obýváku. Začal se tak odvíjet snad nekonečný sled událostí, který bychom my, rodiče, asi nevymysleli. Rybičky se rozdělují do mističek, medvídci zažívají dobrodružství, pomáhají si, mají se rádi i se občas pošťuchují. U nás tyto hry mají největší úspěch. Vlastní volná hra bez pravidel. Respektive mých vlastních pravidel, do kterých mi nikdo nekecá. Jak obohacující!
RECENZE: Kočičí klub - MINDOK
RECENZE: Kuličková dráha - CLEMENTONI
RECENZE: ZOO snů - DJECO
