Karel IV. - hospodář
Jak zajistit prosperitu českých zemí?
České království bylo za vlády Karel IV. prosperující zemí. A bylo to tím, že se Karel o ní dobře staral. Věděl, že naše země má velké přírodní bohatství, a to dokázal využít, třeba tím, že podporoval těžbu drahých kovů, zejména stříbra. Podporoval obchod a řemesla. Stavěl silnice, vodní cesty pro lodě, rozšiřoval zemědělskou půdu a chov dobytka, nechal vysadit vinice a vybudovat rybníky.
A aby to vše dobře fungovalo, lidé byli spokojení, pracovali a hospodářství se dařilo, musel v zemi udržet klid a mír. To se mu dařilo například i tím, že velmi přísně bojoval s kriminalitou a hříšníky nemilosrdně trestal.
Karlovi navíc v jeho úmyslu udělat ze zemí Koruny české jedno z nejvýznamnějších míst Evropy nahrávala ještě jedna věc, kterou až tak ovlivnit nemohl. A to, že se zemi v polovině 14. století vyhnuly velké epidemie moru, což byla smrtelná choroba. Ty zuřily v té době v celé Evropě a vyžádaly si miliony obětí.
Silnice a vodní cesty
Tento článek je součástí celoroční soutěže o Karlu IV., kterou pořádá časopis S dětmi v Praze. Prolistujte si elektronickou verzi dubnového čísla časopisu a najděte na jeho stránkách linorytovou ilustraci, která se váže k tématu Karel IV. - hospodář. Obrázek si vytiskněte, vystříhněte a nalepte do soutěžní tabulky.
Karel začal rozšiřovat původní zemské stezky na silnice. To proto, aby sem lépe cestovalo kupcům. Spojil tak Prahu s německým Norimberkem, respektive české země se Svatou říší římskou. Zároveň musel zajistit bezpečnost na těchto cestách a lupičům a banditům zabránit v přepadávání kočárů kupců. Proto nechal z okolí silnic vykácet stromy, a to na vzdálenost „co by kamenem dohodil“. To bylo míněno doslovně. Stanovil, že musí jít o kámen tak velký, aby ho dospělý člověk obemknul prsty. Pak s ním stavebníci házeli a podle toho stromy káceli.
Aby se hospodářství ještě více dařilo, navrhl císař vybudovat kanál dlouhý tři tisíce kilometrů, který měl spojovat Černé a Severní moře přes Dunaj, Vltavu a Labe. Kanál měl vést právě Prahou. Nakonec ale z tohoto plánu sešlo, protože to technologické možnosti tehdejší doby neumožnily. Tak alespoň splavnil Vltavu a Labe, zřídil v Praze loděnice, a začal stavět říční obchodní lodě. Díky tomu usnadnil alespoň obchod v Čechách.
Víno a ryby
Karel podporoval také české vinařství. Jeho zásluhou byly vinnou révou osázeny svahy kolem Prahy i jiná místa v Čechách a na Moravě. Pěstování vinné révy bylo pro hospodářský růst království důležité z řady důvodů. Na rozsáhlých vinicích bylo možné zaměstnat velký počet lidí a královské pokladně připadal nemalý peněžní i naturální zisk z každé založené vinice. Karel v době vinobraní zakázal do Čech a na Moravu dovoz vín ze zahraničí, aby podporoval české vinaře.
A kvetlo nejen vinařství, ale i pálení alkoholu, z něhož král dostával daň. Karel také zakázal vývoz a prodej sazenic žateckého chmele, z něhož se vařilo vyhlášené pivo. Jednalo se totiž o cenný český vývozní artikl.
Svůj zájem Karel obrátil i k rybníkářství. Zakládal rybníky ve velkém. Chov ryb býval ve středověku velmi výdělečný a důležitý, jelikož ryby bývaly na chov méně náročné, než hospodářská zvířata.
Často opomíjenou Karlovou zásluhou bylo také zřízení stálých královských obilných sýpek na mnoha místech země. Skladované obilí mělo sloužit v případě války nebo neúrody. Na počátku 60. let 14. století, kdy v Čechách zuřil krutý hladomor, právě toto opatření zachránilo velké množství lidských životů.
