Karel IV. - cestovatel
Tento článek je součástí celoroční soutěže o Karlu IV., kterou pořádá časopis S dětmi v Praze. Prolistujte si elektronickou verzi březnového čísla časopisu a najděte na jeho stránkách linorytovou ilustraci, která se váže k tématu Karel IV. - budovatel. Obrázek si vytiskněte, vystříhněte a nalepte do soutěžní tabulky.
Mladý cestovatel
Cestovatel je člověk, který rád navštěvuje jiné země a pak se vrací do té své, aby o cizích krajinách vyprávěl. A zážitky a zkušenosti z cest zužitkuje ve svém životě.
Podle této definice byl Karel IV. velkým cestovatelem. Svou lásku k poznávání cizích krajin zdědil po svém otci Janu Lucemburském, který byl neustále v pohybu a pravidelně navštěvoval vyspělý evropský západ a jih.
Karel ho však v cestování ještě překonal. Už v sedmi letech se roku 1323 ocitl ve Francii. Jako součást francouzského panovnického dvora poznal nejenom hlavní město Paříž a přilehlé královské hrady, ale navštívil například i Remeš a její impozantní katedrálu Notre Dame, jež byla korunovačním místem francouzských králů.
Roku 1330 se Karel přestěhoval do Lucemburska. Tady se měl učit vládnout. Dlouho zde ale nepobyl, jelikož už o rok později musel odjet do Itálie, konkrétně do Pavie, aby za otce převzal vládu nad lucemburským panstvím.
Královské cestování
Když se Karel v sedmnácti letech vrátil do Čech, byl už zkušeným cestovatelem. A jezdil dál. Pod český stát tehdy patřila řada historických zemí, a tak kromě Čech musel zaměřit pozornost na Moravu, Slezsko a později i na Horní a Dolní Lužici, Braniborsko a také Českou „Horní“ Falc.
S otcem se také vydali na křížové tažení proti pohanským Prusům na Litvu. Cestou Karel navštívil i slavný Kaliningrad, který kdysi založil jeho praděd Přemysl Otakar II. Výprava ale nedopadla slavně a Karel se rozhodl vrátit do Tyrolska a Itálie. Zvolil si poměrně náročnou a dobrodružnou cestu skrze Uhry, Chorvatsko a Dalmácii, načež se objevil na břehu Jaderského moře. A během plavby jeho loď údajně přepadli piráti.
Největším a nejdůležitějším cestovatelským počinem pro Karla byla římská jízda z let 1354 až 1355. V Římě byl totiž korunován císařem. V předvečer svého pompézního vjezdu se ale vypravil do tohoto města inkognito jako prostý poutník, aby si mohl nerušeně a o samotě prohlédnout slavné římské památky.
Cestování po vlasti
Ve své říši se Karel zdržoval nejraději v Praze a na Karlštejně a pak také v Norimberku, Trevíru nebo Mohuči. Jako vrcholný středoevropský politik pobyl také krátký čas ve Vídni, Budíně a Krakově, tedy hlavních panovnických sídlech Rakous, Uher a Polska té doby.
Horlivým cestovatelem Karel zůstal až do stáří. Hodně času trávil v Braniborsku, na svém sídle v Tangermünde. Své poslední kroky na tomto světě ovšem Karel udělal v Praze na Pražském hradě, starobylém sídle svých předků, kde je také pohřben.
Text převzat s laskavým souhlasem redakce S dětmi v Praze. Autorkou textu je Kateřina Hovorková, linorytovou podobiznu Karla IV. vytvořila Petra Cífková.
