Karel IV. - budovatel
Snad každý středověký panovník po sobě zanechal něco, co dodnes obdivujeme. U Karla IV. je toho ale nejvíc. Jen namátkou - Karlův most, Pražský hrad, Karlštejn, Karlovy Vary... Byl v tomto směru opravdu činorodý a pilný.
Tento článek je součástí celoroční soutěže o Karlu IV., kterou pořádá časopis S dětmi v Praze. Prolistujte si elektronickou verzi březnového čísla časopisu a najděte na jeho stránkách linorytovou ilustraci, která se váže k tématu Karel IV. - budovatel. Obrázek si vytiskněte, vystříhněte a nalepte do soutěžní tabulky.
Práce v Praze
Nejprve, ještě jako mladý hoch, se Karel pustil do přestavby celého komplexu Pražského hradu. Ten byl od velkého požáru z roku 1303 ve špatném stavu. Karel nechal vybudovat nový královský palác, vyrostla tu také kolegiátní kapitula, která byla později přestavěna na kostel Všech svatých. A především položil roku 1344 základní kámen k impozantní katedrále sv. Víta, která je dnes zároveň i místem jeho posledního odpočinku.
Karel zrekonstruoval také slavný Vyšehrad, památné místo české historie. Obestavěl ho mohutnými hradbami a přestavěl baziliku sv. Petra a Pavla.
V roce 1346 se Karel stal římským králem. Praha se tak musela stát důstojným sídlem panovníka. Vypukly velké stavební akce. Metropole se rozšířila o Nové Město pražské, jehož středem je dnešní Karlovo náměstí. Tím se zařadila mezi největší metropole tehdejší Evropy.
Také Karlovi dodnes děkujeme zato, že se rozhodl spojit pravý a levý břeh Vltavy kamenným mostem. Karlův most patří mezi nejslavnější české památky vůbec a jeho krásu neustále obdivují turisté z celého světa.
Karlovy hrady a lázně
Své stavební nápady ale panovník realizoval i mimo Prahu. Jednou z nejznámějších mimopražských staveb je Karlštejn. Hrad, který se měl stát místem uložení korunovačních klenotů i relikvií Svaté říše římské. Výstavba trvala několik let a do plného provozu byl hrad uveden až v roce 1357. Výzdoba hradu, včetně slavné kaple sv. Kříže, však pokračovala až do roku 1365. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.
Aby ochránil obchodní cesty, začal Karel stavět v jejich blízkosti královské, strážné hrady. Nejznámější z nich jsou hrad Radyně nedaleko Plzně a Kašperk, u Kašperských Hor. Ten zároveň sloužil k ochraně zlatých dolů.
Zajímavá pověst se pojí také k založení Karlových Varů. V roce 1350 údajně Karel uspořádal loveckou výpravu v loketských lesích. A jak tak bloudil houštím, objevil vodu. Přesněji léčivé zřídlo. A na něm nechal vybudovat dnes slavné lázně. On sám se tu prý několikrát léčil ze zdravotních potíží s klouby, jež jej v pozdějším věku často trápily.
Karel IV. v Itálii a Německu
Stopy Karlova budovatelského díla nenalezneme pouze v českých zemích, ale také na mnoha místech střední Evropy. Svou první velkou stavbu postavil Karel v italském Toskánsku. Kousek od města Lucca založil v roce 1333 pevnost a městečko Montecarlo, což přeloženo do češtiny znamená Karlova Hora. V místním hradě stále najdete erb s českým lvem.
V oblíbeném Norimberku, kam Karel často svolával říšské sněmy, a kde se mu v roce 1361 narodil syn Václav, byl z jeho iniciativy vybudován kostel P. Marie. V polské Vratislavi založil klášter augustiniánů, na jehož půdě vyrostl impozantní kostel sv. Doroty. Výraznou stopu Karel zanechal i na braniborském hradě Tangermünde, který si zvolil za svou severskou rezidenci poté, co bylo Braniborsko v roce 1373 připojeno k české Koruně, a jež nechal přestavět.
Jako budovatel Karel obstál výtečně. Většina staveb, jejichž založení inicioval, přežila do dnešních dnů a stala se z větší části světovým kulturním dědictvím.
Text převzat s laskavým souhlasem redakce S dětmi v Praze. Autorkou textu je Kateřina Hovorková, linorytovou podobiznu Karla IV. vytvořila Petra Cífková.
