Anna Rollová: Víte, co dělají vaše děti na internetu?
Jaká nebezpečí na nás na internetu mohou číhat?
Ve virtuální světě je čím dál méně bezpečno. Zejména chaty a sociální sítě mohou být zneužitelné díky své anonymitě. Často se stává, že lidé o sobě zveřejňují informace na internetu, které by člověku na ulici jistě neřekli, a tím ohrožují své bezpečí a majetek. Je to základní materiál pro kyberšikanu. Největší nebezpečí kyberprostoru spočívá v tom, že pachatelé cíleně získávají důvěru dítěte a budují si s ním blízký vztah. To už je jen krůček k tomu, aby pachatel vylákal dítě od klávesnice k osobnímu setkání v běžném životě a k fyzickému či sexuálnímu násilí.
Mnoho rodičů se snaží věřit tomu, že se jich to netýká a nehovoří s dětmi o rizicích kyberprostoru. To je ale velká chyba. Tímto chováním je totiž sami často ohrožují.
Zdroj: Dětské krizové centrum, (Ne)hlídám informace o sobě
Existuje nějaká specializovaná Linka důvěry, kam se mohu v případě kyberšikany obrátit?
Ano. V roce 2017 byla spuštěna Linka důvěry pro rizika kyberprostoru, která má poskytnout krizovou intervenci dětem ohroženým v kyberprostoru například kyberšikanou, sexuálním atakováním či nevhodnými obsahy. Naším úkolem je podpořit děti v jejich právech a informovat je o možnostech řešení rizik spojených s kyberprostorem. Linka je určena pro děti i dospělé a funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu na čísle 778 510 510.
Obrací se na vaši Linku důvěry děti nebo rodiče?
Naše linka je určena pro děti i dospělé. Z našich zkušeností mohu potvrdit, že na Linku důvěry volají především rodiče. Děti hledají pomoc na Lince důvěry přes e-mail nebo chat. Rodiče se na nás obracejí v situacích, kdy náhodně zjistí, že jejich dítě sleduje nevhodný obsah na internetu např. sexuální, ale také nenávistný. Děti se setkávají na internetu s cizími lidmi a velmi snadno s nimi komunikují, vyměňují zkušenosti např. s užíváním drog nebo návody na sebepoškozování. Velmi snadno se stanou obětí šikany.
Co je tedy posláním pracovníka na Lince důvěry?
Linka důvěry poskytuje poradenství a krizovou intervenci. Pracovníci naší linky pomáhají rodičům, kteří si neví rady se vzniklou situací. Informují je, jak mohou tuto situaci ošetřit z hlediska bezpečí fyzického a zejména emočního, jak neztratit vztah a důvěru dítěte apod. Důvěra a otevřená komunikace je něco, co těžko budujete a obtížně získáváte zpátky. Našim cílem je, aby si rodiče plně uvědomili svoji rodičovskou zodpovědnost, která je dána zákonem. Jejich povinností je hlídat bezpečí dítěte nejen v běžném životě, ale i v oblasti kyberprostoru.
Jaká je vaše rada?
Všem rodičům bych vzkázala, aby se snažili s dítětem v kyberprostoru držet krok. Zajímat se o tuto oblast. Když je dítě malé, je to poměrně snadné. Už od raného dětství mluvte s dětmi o světě internetu, abyste jednodušeji překonali období puberty, která je typická bojem proti autoritám. Pokud máte potřebu dítě kontrolovat, nastavte si společná pravidla. Nezapomeňte na sankce, které budou následovat při jejich nedodržení. Kontrola ze strany rodiče je důležitá, ale musíme i respektovat soukromí dětí. Proto je důvěra mezi vámi nesmírně důležitá, např. aby vás dítě nechalo nahlédnout do své e-mailové schránky či zobrazit svůj profil na facebooku. Bohužel mnoho rodičů nemá tušení, co děti na počítači nebo telefonu dělají.
Dostáváme se k sociálním sítím. Jaké nebezpečí se za nimi skrývá?
Sociální sítě jsou do určité míry anonymní. Teenageři na nich tráví mnoho času, navazují v tomto online světě přátelství. Nekomunikují jenom s přáteli, ale také s cizími lidmi. Zde se skrývá velké nebezpečí. Děti jsou důvěřivé a naivní, což je ideální kombinace, aby se právě na ně zaměřili lidé, kteří s nimi rozhodně nemají dobré úmysly. Kybergrooming a psychická manipulace patří mezi nejnebezpečnější internetové fenomény.
Zdroj: Dětské krizové centrum
Co znamená kybergrooming?
Počátek problému začíná vždy úplně nevinně komunikací dvou "dětí", přičemž za jedno dítě se vydává dospělý člověk, který postupně získává důvěru dítěte. Pachatel začne dítě vydírat a manipulovat s ním, aby např. zaslal citlivé informace či intimní fotografie. Pokud se dítě staví do opozice, využívá pachatel verbální agrese, psychické vydírání a cílené manipulace. Případy mohou vrcholit tím, že agresor nutí dítě k fyzickému setkání a dojde ke zneužití. Jindy kybergrooming či kyberšikana končí sebevraždou dítěte zahnaného do kouta. To už jsou velká rizika fyzického ohrožení.
Týká se to i nejmenších dětí? Kdy bychom měli začít chránit své děti?
Internet se stal součástí života nejen dospělých, ale i dětí. Už v předškolním věku by rodiče měli řešit rizika spojená s používáním internetu a také chytrých zařízeních. Rodiče uvádí děti do světa médií tím, jaká média jim zpřístupňují a jak je oni sami používají. Mnoho rodičů si neuvědomuje, že v chování na internetu jdou dětem příkladem.
Zdroj: Dětské krizové centrum, (Ne)přátelé na síti
Komunikace s dětmi je velmi důležitá. Tak jak hovoříte s dětmi adekvátně k jejich věku o sexuální výchově, stejně tak s nimi probírejte rizika spojená s internetem. S přibývajícím věkem roste chuť a děti budou chtít vyzkoušet nové aplikace, mít vlastní telefon, přístup k internetu apod. Buďte otevření, vstřícní, empatičtí, ale hlavně budujte vzájemnou důvěru. Dítě musí vědět, že za vámi může přijít kdykoliv a s jakýmkoliv problémem.
Pokud přijdeme na něco podezřelého, co udělat?
Nejdříve si spolu s dítětem popovídejte o všem, co se přihodilo. Netrestejte dítě, spíš se snažte vyjádřit obavy, nabídnout podporu a pomoc. Pokud si nevíte rady, obraťte se na naší Linku důvěry a rádi vám pomůžeme.